Výroční fórum ACRI v Roztokách završilo program letošního roku

Téma diskuse bylo jasné – čerpání prostředků z evropských fondů. Jak uvedl státní tajemník a první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, objemy čerpání peněz jsou obrovské. „Je to především díky SŽDC, to vyčerpá nejen svojí alokaci, ale i prostředky, které byly určené na silnice,“ vysvětlil T. Čoček.  Právě finišují jednání o převodu 5 miliard Kč z kapitoly určené na opravu silnic na železniční infrastrukturu. V dalším programovacím období je pro železnici k dispozici až 3,5 miliardy eur na infrastrukturní stavby, a nově 20 miliard korun na obnovu železničních vozidel.  Předpokládá se, že majoritu využijí České dráhy a potom další dopravci. „V roce 2020 bychom měli vidět infrastrukturní projekty, ale i obnovená vozidla. Možností je hodně a nejsou až tak nereálné. Doufáme, že se toho příjemci chopí rozumně, a v příštích letech do železnice přijdou desítky miliard korun. Věřím, že za  5-6 let  bude česká železnice o úspěších a dobré náladě.

Generální ředitel SŽDC Pavel Surý potvrdil, že z hlediska plnění a zúčtování se státní organizaci podaří vyčerpat alokované prostředky včetně převedených peněz ze silnic. „Omlouváme se cestujícím za velké množství výluk. Naštěstí velká část obyvatel vnímá  dočasné omezení pozitivně a chápe přínos dopravních staveb. SŽDC úspěšně zahájila tažení za evropskými penězi i v novém programovacím období. Prvních pět jejích projektů získalo v Bruselu souhlas s čerpáním peněz z nového finančního zdroje Connecting Europe Facility (CEF).  Majitel české železniční infrastruktury  uspěl v prvním kole výzvy se všemi předloženými projekty. Jejich celková hodnota přesahuje 12 miliard korun, unijní příspěvek bude činit sedm miliard. Největším přijatým projektem je pětimiliardová dostavba čtvrtého koridoru z pražské Hostivaře k hlavnímu nádraží. Evropské peníze ve velkém budou směřovat i do přestavby plzeňského železničního uzlu, vylepšení koridoru Beroun – Králův Dvůr a instalace ETCS na moravské tepně od polských hranic Petrovice Karviná po Břeclav.

Diskuse se dotkla i vysokorychlostních tratí v České republice. Podle státního tajemníka Tomáše Čočka se to týká období po roce 2023.  Senátor Petr Bratský prohlásil, že je nejvyšší čas se politicky dohodnout, zda rychlodráhu v Česku ano a kde. „Co můžu za politiky slíbit, že budu podporovat politický konsenzus. Je třeba rozhodnout,“ dodal Petr Bratský.  Podle generální ředitelky ACRI Marie Vopálenské je velkým zklamáním pro členskou základnu partnerství veřejného a soukromého sektoru Shift2Rail,které mělo podpořit investice do inovací a výzkumu. „Příští rok budeme hledat cestu, jak vědu a výzkum profinancovat z jiných peněz,“ řekla Marie Vopálenská.

Zástupci firem ACRI se rovněž zajímali o záměr Českých drah v oblasti opravárenství. Národní dopravce totiž začal spoustu opravárenských prací na železničních vozidlech dělat sám a tím podniky ACRI mají v tomto oboru méně práce. František Bureš, člen představenstva ČD vysvětlil, že opravárenství Českých drah je v procesu restrukturalizace a optimalizace. „České dráhy chtějí co nejvíce oprav, tam kde je to efektivní, provádět vlastními silami. Jestliže se v devadesátých letech dráhy zbavily hlavních opravárenských kapacit formou privatizace ŽOSek (Železniční opravny a strojírny), tak následně čelily zvýšení cen od privatizovaných opraven. České dráhy pak spolu s podfinancováním údržby neměly dostatek zdrojů na opravy a údržbu vozidlového parku a výsledkem je vysoká poduržovanost. Naší strategií v opravárenství, kterou nazývám „FÉNIX – opravny vstávající z popela“, je racionalizovat vlastní opravárenské kapacity v depech ČD resp. opravnách DPOV (Dílny pro opravu vozidel v Přerově).  Chceme posílit opravárenství tam, kde to dává smysl a je to efektivní.  Pokud podniky sdružené v ACRI chtějí více práce, budou se o takovou práci muset férově utkat ve výběrových řízeních, které dráhy vypisují a poprat se na otevřeném trhu jednak mezi sebou, ale také za účasti našeho opravárenského podniku ČD, společnosti DPOV,“ dodal František Bureš.

O zapojení Českých drah v mezinárodních institucích informoval člen představenstva Českých drah Roman Štěrba. Za významný úspěch označil zvolení předsedy představenstva ČD Pavla Krtka do Management Commitee Společenství evropských železnic (CER). To umožní Českým drahám prosazování zájmů v rámci CER a je to zároveň příležitost k lepší komunikaci se sousedními železnicemi.

Ve společenství evropských železnic, kterých je český národní dopravce členem, probíhá projednávání čtvrtého železničního balíčku. Doc Štěrba uvedl: „České dráhy se nebrání konkurenci ani v oblasti veřejných služeb, ale je třeba bezpodmínečně zaručit rovné podmínky pro všechny hráče. K tomu je třeba zřízení institutu nezávislého regulátora. Soutěž dopravců v EU by také neměla být ovlivněna rozdílným stavem otevírání trhu v jednotlivých členských zemích a rozdílnou pozicí dopravců v rámci, či mimo holdingovou strukturu.
Institucionální oddělení infrastruktury od národního dopravce by nemělo být jeho konkurenční nevýhodou v ostatních zemích EU. Není pochyb, že liberalizace trhu prosazovaná EK je výhodná pro kapitálově silné dopravce, zejména pro dopravce integrované do holdingového uspořádání. Z pohledu spravedlivých podmínek na trhu dosud chybí zásada vzájemnosti v rámci členských států EU. Stále existuje možnost zneužití kompenzací státu, který trh otevřel dopravcům jinému státu, jenž svůj vlastní trh neotevřel. Jinými slovy, stávající návrh zatím neumožňuje vyloučit ze soutěže dopravce, nebo jeho dceřinou společnost, sídlící v jiném členském státě, jehož trh nebyl otevřen.“

Oficiální část vystřídala méně formální, provázená „Andílkem na nervy“, herečkou Annou Kadeřávkovou.  Program večera nabídl focení před snímkem historické lokomotivy, ukázky přípravu sushi i možnosti naučit se stále oblíbenější pokrmy připravovat, představení zápasníků juda, to vše za doprovodu stylové asijské hudby.