Železnice v Turecku se těší období významných a trvalých investic, zejména investic do vysokorychlostních tratí, do nákladní železniční dopravy a s tím souvisejících logistických a distribučních řešení. Investice směřují dále do projektů městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech. Turecká vláda hodlá investovat do rozvoje železniční dopravy celkem 45 mld. USD do roku 2035 (z toho 23,5 mld. USD v období 2013 až 2023). Ambiciózní plány počítají s výstavbou 13 tis. km nových železničních cest do roku 2023. Tento cíl zahrnuje výstavbu 3 500 km vysokorychlostních tratí, 8 500 km rychlostních tratí a 1000 km konvenčních železničních tratí. Vedle toho státem vlastněná společnost TCDD (Turecké státní železnice) hodlá v daném období obnovit tratě o délce cca 4 tis. km. V období 2023 – 2035 vládní strategie počítá s výstavbou dalších vysokorychlostních tratí o délce cca 3000 km a cca 1000 km konvenčních tratí.
Každý rok směřuje cca 30% z vládního rozpočtu do projektů dopravní infrastruktury. V minulých letech byl největší objem investic vynakládán do stavby silnic, dálnic a mostů, avšak od roku 2014 se hlavní prioritou staly železnice. V loňském roce investovala turecká vláda do železnic 2,6 mld. USD, přičemž do silniční infrastruktury směřovaly investice v objemu „pouze“ 1,4 mld. USD. Vysoký podíl financování z veřejného rozpočtu se však bude snižovat, neboť snahou turecké vlády je v následujících letech redukce státních výdajů a veřejného dluhu. Z těchto důvodů zrychlují v dopravním sektoru privatizační procesy zejména ve formátech PPP ( Public-Private Partnership) a BOT (Built-Operate-Transfer), které jsou podpořeny novou legislativou a finančními (daňovými) pobídkami. Turecká vláda těmito nástroji usiluje o větší angažovanost soukromého sektoru ve výstavbě a provozování železniční dopravy. Pro Turecko, závislé na zahraničním financování, zůstává v tomto kontextu hlavní prioritou spojení s EU prostřednictvím Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Vzhledem k růstu podílu čínských investic do rozvoje železniční sítě v Turecku, je nepochybné, že nová železniční síť se bude rozšiřovat více na východ do Asie, jak nakonec dokládá projekt Trans-asijské železniční sítě.
Podíl železniční dopravy na celkových dopravních výkonech v Turecku je stále za očekáváním. Po železnici bylo na konci r. 2014 přepravováno cca 2,4% cestujících a cca 5,3% zboží z celkového počtu cestujících a zboží. Přepravní výkony by se měly navyšovat s počtem dokončených železničních projektů. Vláda usiluje o přesun přepravy zboží a cestujících hlavně z přetížené silniční dopravy. Cílem je přepravovat po železnici do roku 2023 10% cestujících z celkového počtu přepravovaných osob veškerými dopravními modalitami a 15% veškerého přepravovaného nákladu. Investice do nových železničních cest, jejich modernizace a elektrifikace jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné. Vládní investice ve výši 23,5 mld. USD však nebudou pro realizaci všech hlavních železničních projektů stačit. V tomto ohledu bude nezbytné získat soukromé zahraniční finanční prostředky formou PPP.
Turecko se netají svým záměrem propojit svou železniční síť s čínskou železnicí. Z tohoto důvodu Čína hodlá investovat významné prostředky do dvou železničních tras:
a) vysokorychlostní trať mezi Edirne a Kars (35 mld. USD)
b) turecká část trati Baku – Tbilisi – Kars (22 mld. USD)
Hlavní prioritou z hlediska začlenění do mezinárodních železničních systémů jsou stále projekty, které mají usnadnit spojení s evropskými státy (TEN-T). Jedná se aktuálně o projekty Halkali-Kapikule-Ankara-Sivas-Kars, spojující Bulharsko s Gruzií via Turecko, a Irmak-Karabük-Zonguldak. Dalším důležitým aspektem je skutečnost, že turecké železnice zavádí technické a administrativní standardy harmonizované s evropskými.
Železniční infrastruktura
Vedle vysokorychlostních tratí, jejichž síť se rozrostla na konci roku 2014 o 319 km na celkových 1213 km, pokračuje také výstavba konvenčních tratí. V loňském roce bylo položeno 59 km nových tratí tohoto typu, čímž počet km vzrostl na celkových 11 272 km. V loňském roce se také podařilo elektrifikovat 119 km konvenčních tratí. Aktuálně je elektrifikováno 2535 km. Na tureckých železnicích se také postupně buduje signalizace. V loňském roce bylo osazeno signalizační technikou 52 km. Podíl signalizovaných tratí na konci roku 2014 tak činil 28% z celkového počtu železničních konvenčních tratí (t.j. 3199 km).
Přepravní výkony v osobní přepravě vzrostly ve srovnání s roky 2013 a 2014 o 21%. Velký podíl na tomto zvýšení mělo zahájení provozu na vysokorychlostní trati Istanbul – Ankara (pozn. GK: provoz byl zahájen v červenci 2014). Počet cestujících via vysokorychlostní tratě činil 5,1 mil. v roce 2014 a zaznamenal nárůst o 1,1 mil. cestujících ve srovnání s rokem 2013.
Domácí nákladní železniční doprava v roce 2014 vzrostla o 7% ve srovnání s předchozím rokem 2013. Po železnicích bylo přepraveno v loňském roce 25,1 mil. tun surovin. V mezinárodní železniční nákladní dopravě je situace opačná. Přepravní výkony klesají od roku 2010. Za loňský rok představoval pokles 2% oproti roku 2013. Na mezinárodních spojích bylo přepraveno cca 1,7 mil. tun zboží.
Výstavba konkurenceschopné vysokorychlostní sítě je hlavním cílem rozvoje železnice v Turecku. S ohledem na úspěšně fungující modely vysokorychlostních tratí v Japonsku a Evropě se předpokládá, že vlaky YHT zajistí Tureckým státním drahám nárůst počtu přepravených osob na hlavních tratích. Vládní plán počítá s vybudováním vysokorychlostní sítě, spojující největší aglomerace v zemi. Výstavba tří samostatných vysokorychlostních tratí z Ankary do Istanbulu, do města Konya a do Sivasu, stejně jako trať Ankara–Izmir, která se dostala do fáze počátku výstavby, je součástí strategických cílů Tureckého ministerstva dopravy. Dvoukolejná a elektrifikovaná síť má využívat do roku 2023 až 10 tis. km (pozn. GK: na začátku roku 2015 bylo dokončeno 1213km vysokorychlostních tratí). Spojení mezi dvěma největšími tureckými městy Istanbulem a Ankarou bylo otevřeno v červenci 2014. Trať dlouhá 533 km bude postupně dobudována o úsek z centra Istanbulu do Pendiku, odkud vlaky prozatím vyjíždí. Propojení Istanbulu s Ankarou pomocí vysokorychlostní železniční tratě bylo vyčísleno na 8,6 mld. TL, což je přibližně 3 mld. Eur. Dceřiná společnost TCDD Yuksek Hızlı Tren (YHT) je jediným provozovatelem vysokorychlostních vlaků v Turecku.
TCDD nasadila na vysokorychlostní trať Istanbul-Ankara soupravu HT65000 od španělského výrobce CAF. TCDD uzavřely v červenci 2013 kontrakt se společností Siemens na nákup 7 vysokorychlostních souprav Valero TR v hodnotě přibližně 285 mil Eur. Tyto soupravy by měly být využívány od letošního roku. Dalších 10 souprav Valero TR (přibližná cena 400 mil. Eur) bylo objednáno na základě smlouvy z února 2015, soupravy by měly být dodány v roce 2017.
Součástí strategických cílů Ministerstva dopravy TR je výstavba dalších páteřních vysokorychlostních spojení mezi městy Konya-Sivas, Bursa-Osmaneli a Ankara-Izmir (zde již výstavba započala.
Přehled vysokorychlostních tratí včetně plánované výstavby:
Směr |
Vzdálenost |
Poznámka |
Ankara – Istanbul |
533 km |
zbývá dokončit úsek z centra do Pendiku |
Ankara – Eskisehir |
245 km |
dokončeno |
Ankara -Konya |
212 km |
dokončeno |
Istanbul Konya |
641 km |
dokončeno |
Eskisehir – Konya |
360 km |
dokončeno |
Ankara – Sivas |
466 km |
ve výstavbě |
Ankara – Izmir |
624 km |
výstavba zahájena |
Ankara – Afyon |
281 km |
výstavba zahájena |
Bandirma – Bursa |
190 km |
plánuje se |
Osmaneli – Bursa |
215 km |
ve výstavbě |
Ankara – Kayseri |
350 km |
plánuje se |
Halkali – Kapikule |
230 km |
plánuje se |
Sivas–Erzincan-Erzurum-Kars |
710 km |
plánuje se |
Karaman-Mersin-Gaziantep |
|
oznámen záměr výstavby |
Vedle výše uvedených vysokorychlostních projektů se připravují investice do následujících železničních spojení:
- Sivas – Erzincan (4, 5 mld. TL)
- Nurdag-Gaziantep (1,8 mld. TL)
- GAP (South East Anatolia) Projekt (1,6 mld. TL)
Light-rail
Největší turecká města investují významné finanční prostředky do rozvoje městské železniční dopravy. Dopravní podnik Ulasim v Istanbulu provozuje cca 129 km metra a tramvajových tratí. Istanbulské metro se 139 stanicemi využívá 638 kolejových vozů. Podle městského plánu na rozvoj městské dopravy by mělo být istanbulské metro rozšířeno do roku 2023 na 776km. Magistrát hodlá v následujících 10 letech zakoupit dalších cca 850 vozů. V následujících letech má být istanbulské metro rozšířeno o linky:
- Üsküdar – Cekmeköy –Sancaktepe, 16 stanic, 20 km, probíhá výstavba, dokončení 2016
- Mecidiyeköy – Mahmutbey, 15 stanic, 18 km, probíhá výstavba, dokončení 2018
Další linky, které jsou ve fázi plánování:
Podmořský železniční tunel pod Bosporskou úžinou spojující asijskou a evropskou část Istanbulu, je součástí většího projektu s názvem Marmaray, který zahrnuje také modernizaci současné příměstské železniční trati a její prodloužení. Aktuálně je v provozu cca 14 km úsek. Celý projekt o délce 76,5 km by měl být dokončen na konci letošního roku.
Příležitosti pro české firmy:
S rozvojem železnic v Turecku roste přirozeně i trh v daném průmyslovém segmentu. Investice směřují do výstavby železničních tratí, obnovy stávající sítě konvenčních tratí, elektrifikace železničních spojení a signalizační techniky. Dobrou příležitost generuje plánovaná výstavba logistických center pro nákladní železniční dopravu. Pro české vývozce by mohly být zajímavé projekty na rozšíření příměstské železniční dopravy, metra a tramvajových linek. Uspět mohou i čeští výrobci kolejových vozidel v souvislosti s projekty na modernizaci vozového parku (boom se očekává v nákupu lokomotiv), light-rail, dodávek pro železniční a kolejovou infrastrukturu, komunikačních a zabezpečovacích systémů a dodávek komponentů pro železniční průmysl. Je povzbuzující, že některé české společnosti se na náročném trhu již úspěšně prosazují. Vzorovým příkladem je dodávka 60 moderních nízkopodlažních tramvají pro město Konya od Škoda Transportation. na domácí trh vstupují také další české společnosti, jako např. AŽD Praha, Cross Zlín, CZ Loko, TOS Kuřim. Přestože turecké entity kladou velký důraz na cenu produktu, je důležitým kritériem také jeho schopnost snížení provozních nákladů. Železniční sektor se vyznačuje stále silnou poptávkou po výměně technologických zkušeností a sdílení know-how.
Závěr.
Díky mnohým probíhajícím projektům výstavby tratí v Turecku se tato země stává významnou oblastí, která bude tvořit důležitou křižovatku mezi Evropou a Asií. Současně je Turecko také klíčovým uzlem pro další země Středního východu, které mají rovněž v úmyslu v blízké budoucnosti rozvíjet železniční spojení a rozšiřovat tuto dopravní modalitu (Saúdská Arábie a pravděpodobně Írán). Tento trend je podporován vládními investicemi směřujícími do železnic, které činí pro letošní rok 3,6 mld. USD. V následujícím roce 2016 alokovalo Ministerstvo dopravy TR finanční prostředky ve výši 5,2 mld. USD. Rozvoj železničních tras v zemi a budování fungující sítě patří mezi hlavní dopravní priority vládního kabinetu. Aktuální situace v sektoru generuje stále dobré podmínky pro participaci zahraničních subjektů. Turecký železniční průmysl dle našeho názoru nadále zůstává perspektivním oborem z hlediska exportních příležitostí pro české vývozce.
Zdroj: Generální konzulát České republiky Istanbul