Na počátku listopadu se v Bratislavě na pozvání VUZ Slovakia a Výzkumného Ústavu Železničního sešli zástupci dopravních institucí České a Slovenské republiky a špičkoví odborníci a manažeři na první Česko-slovenské železniční konferenci. Během panelových diskusí se zaměřili na budoucnost česko-slovenské železnice, moderní technologie i trendy ve vývoji kolejových vozidel a vlakového zabezpečení. Konferenci moderovali Ondřej Kubala a Ondřej Fanta, člen představenstva VUZ a jednatel VUZ Slovakia.
Jak ve svém úvodním slovu prohlásil předseda představenstva a generální ředitel VUZ Martin Bělčík, účastníky diskusí i přítomné publikum z řad železničních profesionálů čekala „korektní debata o nekorektních tématech“. Prostřednictvím video přenosu oslovil diskutující a hosty premiér ČR Petr Fiala. „To, že nejsme plnohodnotnou součástí evropské železniční sítě, nás omezuje. Pomalé vlaky nás brzdí,“ prohlásil s tím, že česká vláda vrací dopravě prioritu.
V prvním bloku panelové diskuse podtrhl šéf Českých drah Michal Krapinec fakt, že s Českou republikou se počítá v plánech na budování evropských vysokorychlostních tratí. O to, aby byl plně využívání i slovenský železniční koridor, usiluje i Slovensko, prohlásil Ján Lukáč, člen představenstva ZSSK. I ostatní řečníci zdůrazňovali potřebu přesunu většího podílu zboží na železnici a s tím související nutnost drážní dopravu zrychlit a zefektivnit a pružně implementovat evropské specifikace a nařízení. Jak řekl Tomáš Tóth, předseda představenstva ČD Cargo, železnice potřebuje evropský přístup a investice, ale také lepší schopnost finanční prostředky optimálně využívat.
Podle ministra dopravy ČR Martina Kupky, který vystoupil v druhém bloku diskusí, je to právě železnice, která má ze všech druhů dopravy největší budoucnost, přičemž důležitým úkolem je co nejefektivnější využití peněz investovaných do infrastruktury. Státní tajemník slovenského ministra dopravy Jaroslav Kmeť informoval, že Slovensko bude směřovat více financí do železnice. V současnosti se jedná o 0,4 % HDP ročně. K horkým tématům patřilo i železniční propojení s Ukrajinou, přehlednost a sjednocení předpisů v ČR a SR a zejména redukce provozu na regionálních tratích. Prezident Asociace železničních dopravců SR Ján Biznár poukázal na problémy slovenských železničních dopravců a doporučil, aby se Slovensko v oblasti drážní dopravní infrastruktury inspirovalo Českou republikou.
Trendy ve vývoji kolejových vozidel byly tématem dalšího bloku, ve kterém vystoupili vrcholoví manažeři českých a slovenských firem. Vypíchli význam železnice pro snižování emisí, nutnost dlouhodobých investic, digitalizace i zvyšování bezpečnosti. Velkým trendem je zavádění alternativních pohonů a podpora přechodu na lokomotivy poháněné elektřinou nebo vodíkem. Otázkou ovšem zůstává ekonomická rentabilita bezemisních technologií. I dieselové motory procházejí modernizací, jsou ekologičtější a není třeba je úplně zatracovat. Podle slov Martina Kupky pracuje správa železnic s VŠB-TUO na studii, která má určit, na jakých tratích by se alternativní pohony vyplatily.
Velkou pozornost věnovali diskutující i vlakovému zabezpečení ETCS jako technologii 21. století a jeho zavádění na železnici, se kterým se pojí řada potíží a obav. Ministerstvo dopravy ČR stále počítá s termínem 2025, přičemž příští rok bude vyhodnoceno, jak dalece se pokročilo a teprve poté potencionálně diskutovat o tom, co to pro termín znamená.
Druhý konferenční den proběhl ve znamení odborných bloků zaměřených na alternativní technologie na železnici, zabezpečovací zařízení ETCS a jiné možnosti zvyšování bezpečnosti na železnici a také přípravu vysokorychlostních tratí a jejich projektování. Stejně jako den o den dříve vzbudila témata vznesená 1. česko-slovenskou železniční konferencí velký zájem odborné veřejnosti.
