Úvěr od Evropské investiční banky zajistí pro letošní rok až 24 miliard korun na spolufinancování železničních staveb. Ministerstvo dopravy spolu s Ministerstvem financí tak díky získání alternativního zdroje financí naplní rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 150,9 miliardy korun.
„Nutnost investic na dostavbu a modernizaci železniční a dálniční infrastruktury přesahuje možnosti státního rozpočtu, proto jsme přistoupili k zapojení úvěru od Evropské investiční banky, se kterou budeme spolupracovat dlouhodobě i při přípravě staveb české sítě vysokorychlostních tratí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Vláda vedle schválené půjčky od Evropské investiční banky zároveň souhlasila s následným poskytnutím úvěru Státnímu fondu dopravní infrastruktury Ministerstvem financí z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem v celkové výši až 30,7 miliard korun. Ministerstvo dopravy a Ministerstvo financí tak splnilo úkol vlády z loňského roku doplnit do letošního rozpočtu na dopravní stavby finance z alternativních zdrojů.
Úvěr od EIB může zajistit oproti obvyklému druhu financování přes státní dluhopisy roční úspory vyšší než 100 miliónů korun. „Dojednané podmínky schváleného úvěru jsou ve srovnání se standardními dluhovými nástroji státu výhodnější. Umožní nám tak efektivně získat dostatek finančních prostředků na digitalizaci a automatizaci železniční dopravy nebo na elektrizaci železničních tratí,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Letošní rozpočet na dopravní stavby dosahuje rekordní výše 150,9 miliard korun. Finanční prostředky EIB budou dle memoranda uzavřeného loni v listopadu využity ke spolufinancování a doplnění zdrojů Evropské unie dostupných v rámci programu Next Generation EU a Nástroje pro obnovu a odolnost (RRF), Operačního programu Doprava 2021-2027 a Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Na železnici jde konkrétně o financování projektů, jako jsou modernizace železničního uzlu Pardubice, včetně opravy nádražní budovy, modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, optimalizace traťových úseků Čelákovice – Mstětice – Praha-Vysočany, optimalizace trati Karlštejn – Beroun nebo rekonstrukce stanice Praha-Smíchov, oprava budovy a podchodů na pražském hlavním nádraží nebo zdvoukolejnění trati na úseku Branický most – Praha-Krč – Spořilov.
