Rada ministrů pro dopravu přijala pod vedením českého ministra dopravy Martina Kupky společný postoj k návrhu Komise na nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, tzv. revizi TEN-T sítí. Rozhodnutí pomůže v rozvoji spolehlivé dopravy na páteřních tepnách a při získání prostředků na projekty v oblasti rozvoje transevropských železničních sítí. Ty i nadále povedou také přes ČR.
„Dnešní dohoda je pro nás důležitá z pohledu našeho předsednictví v Radě Evropské unie, neboť její dosažení bylo jednou z našich priorit, ale je to dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť se do TEN-T sítí povedlo zařadit nebo přeřazením povýšit velké množství projektů, jako jsou naše vysokorychlostní tratě. Splníme-li technické parametry, pomůže to při získání finančních prostředků jak na projektovou přípravu, tak i na jejich samotnou výstavbu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Revize TEN-T sítí tedy přinese rozšíření naší sítě VRT v rámci regionu střední a východní Evropy. „Do hlavní sítě TEN-T, nově rozdělené dle termínů realizace k rokům 2030 a 2040, bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky. Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati (Praha)-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec do globální sítě TEN-T, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, zejména do Liberce,“ doplňuje ministr Kupka.
Ministr dopravy také oznámil, že Evropská komise mezi tzv. městské uzly zařadí oproti původnímu návrhu, kam byly zařazeny Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem, i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Tím se jim otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU. „A v neposlední řadě jsme dodrželi náš důležitý politický slib, kdy v rámci TEN-T sítí dojde k prodloužení dopravních koridorů i na Ukrajinu a do Moldavska. Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ připomíná Martin Kupka.
České předsednictví taktéž uspělo v případě textu nařízení, kde se podařilo vyjednat kompromis mezi EK a členskými státy u parametrů délky nákladních vlaků, výšky průjezdního profilu kontejnerových vlaků či minimální vlaky dosažené rychlosti 160 km/h v případě osobní dopravy na core network síti TEN-T. Délka vlaků, které by měly umět projet po síti core network, bude 750 m, výška profilu by měla být 400 mm a u parametru 160 km/h se za české předsednictví podařila vyjednat výjimka na základě požadavků členských států, že nemusí být dodržena na celé délce hlavní sítě TEN-T.
