Zátěž strojvedoucích činnostmi, které musejí vykonávat při jízdě vozidla je dosti značná a bohužel si pak tato zátěž zákonitě vybírá svou daň v podobě lidských chyb, mající za následek mimořádné události. Právě proto se společnost RADOM ze skupiny AŽD rozhodla automatizovat ovládací procesy terminálu CAB rádia s cílem snížit časovou náročnost úkonů, které strojvedoucí při jeho obsluze rutinně vykonává. Tyto činnosti totiž odvádí jeho pozornost od sledování traťové signalizace a celkového dění na trati před vozidlem.
Nejčastější činností ovládání CAB rádia při jízdě vlaku je nutnost přelaďování kanálů na trati s analogovým rádiovým pokrytím (TRS), a také postup při přechodu mezi analogovým a digitálním (GSM-R) provozem. V rámci přípravy projektu propojení CAB rádia se systémem Automatického vedení vlaku (AVV) připravila společnost RADOM rozšíření stávajícího firmwaru radiostanice FXM20 o modul automatického přelaďování CAB rádia. Ten má fungovat podle polohy hnacího vozidla na trati. Jedinou simulační odchylkou tohoto řešení je způsob získání informace o okamžité poloze vozidla na trati. Ve standardním řešení by šlo tuto informaci získávat z datové sběrnice systému AVV, ke které by bylo CAB rádio připojeno, tak jako ostatní systémy hnacího vozidla. Tato konektivita na AVV není na provozovaných vozidlech dostupná, proto je poloha vozidla zajišťována autonomně. Pro vývoj softwarové aplikace automatického přelaďování bylo zvoleno CAB rádio z výrobního portfolia společnosti RADOM FXM20. Pro tento účel je rádio doplněné o volitelný modul GPS přijímače, který sice není součástí základní výbavy, ale radiostanice je plně připravena pro podporu tohoto GPS modulu.
Pro strojvedoucího se chování/odezvy CAB rádia v podstatě nemění. Jediný, avšak zcela zásadní rozdíl spočívá v tom, že proces přepínání mezi GSM-R <-> ANALOG, a rovněž přelaďování kanálů v rámci ANALOG stuhy probíhá automaticky. Veškeré automatické kroky a jejich vizualizace na displeji ovládacího terminálu jsou zcela identické s postupem při standardním, tedy ručním postupu přeladění.
Pilotní nasazení automatického přelaďování CAB rádia je realizováno na „domácí“ trati AŽD, známé také jako Švestková dráha. Konkrétně jde o vozidla RegioSprinter obsluhující linku U10 Litoměřice horní nádraží – Most a zpět.
Při jízdě vozidla po trati je průběžně sledována jeho aktuální poloha pomocí systému GPS. V případě vyhodnocení shody polohy vozidla s pozicí traťové značky radiovníku, je zahájen proces přeladění na příslušný nový stuhový kanál. Tato situace je strojvedoucímu signalizována výzvou ke spuštění automatizovaného procesu přeladění, přičemž vlastní spuštění spočívá v pouhém potvrzení operace stisknutím tlačítka OK. Toto je jediná nezbytná operace vyžadující úkon strojvedoucího, který tímto úkonem současně bere na vědomí automatické chování radiostanice. Následné standardní kroky přeladění již probíhají zcela automaticky. Tato automatická sekvence se liší pro případ změny stuhy v analogovém provozu nebo pro přepnutí z/do analogového na digitální GSM-R provoz. Rozhodnutí, která konkrétní posloupnost kroků bude spuštěna, je pevně vloženo do programu CAB rádia a odvíjí se od příkazu signalizovaným příslušným radiovníkem u trati.
Pro přeladění stuhy v rámci analogového provozu proběhne po jejím spuštění tlačítkem OK tato sekvence:
- Nastavení nového stuhového kanálu pro další jízdu podle radiovníku; Vyvolání D-Testu na dispečera nebo strojvedoucí podle úseku trati; Kontrola výsledku D-Testu (akustická výstraha strojvedoucímu v případě neúspěšného D-testu); V případě úspěšného D-Testu návrat do základní obrazovky ANALOG.
- Při přechodu z GSM-R do analogového provozu začíná výše uvedená sekvence. Přepnutím do ANALOG provozu a dále pokračuje shodně jako při přeladění stuhy.
- Pro přechod z analogového do GSM-R provozu vykonává automatická sekvence tyto kroky: Přepnutí do režimu GSM-R; Registraci v síti GSM-R; Dotaz na stav vozidla PŘIHLÁŠEN/ODHLÁŠEN; Návrat do základní obrazovky GSM-R.
Veškeré automaticky probíhající kroky jsou průběžně strojvedoucímu vizualizovány standardní grafikou na displeji, shodnou jako při ručním provádění přeladění. To znamená, že pro obsluhu nejde o nic nového.
V případě, že některá z uvedených automatických sekvencí v kterémkoli kroku selže, je automatický režim ukončen a strojvedoucího vyzván ke standardnímu ručnímu přeladění CAB rádia.
Na závěr je nutno upozornit na důležitý fakt, že tento systém není teritoriálně univerzální, protože nepracuje nad databází mapových podkladů. Jednotlivé body přeladění a příslušné reakce na jejich příkazy je nutné na trati zaměřit a následně zapracovat přímo do programu radiostanice. Nejedná se tedy o běžně dostupnou verzi firmwaru CAB rádia FXM20. Avšak pro firmy zajišťující dopravní obslužnost regionálních tratí podle ustáleného jízdního řádu, kdy se jedná o takzvaný cyklický provoz, je tato doplňková funkce jistě zajímavým námětem pro snížení zátěže strojvedoucích rutinními úkony při výkonu služby. Tento předpoklad potvrzují velmi příznivé ohlasy od strojvedoucích, kteří se s tímto systémem měli možnost seznámit na trati již zmiňované Švestkové dráhy společnosti AŽD.
