Veřejné zakázky představují významný podíl hospodářství Evropské Unie (EU), kdy tvoří přibližně 20 % HDP EU. Proto se také považují za klíčový prvek pro podporu evropského hospodářství a zároveň posilují strategické cíle (např. technologické inovace, digitalizace, jakož i sociální, ekologické a etické cíle). Nicméně řada zakázek se zaměřuje primárně na cenu, což není ideální situace. EU si tento problém – který je zčásti důsledkem současného zákona o zadávání veřejných zakázek – uvědomila a v roce 2014 zavedla metodu hodnocení MEAT (Most Economically Advantageous Tender). Tento přístup může hrát klíčovou roli při zavádění inovací. Při použití kritérií MEAT se neklade důraz na pořizovací cenu, ale na kritéria, jako jsou náklady životního cyklu, udržitelnost, kvalita realizace a provozu, funkčnost nabídky, míra technologické podpory a také design a dostupnost.
„Inovační síla železničního průmyslu má velký význam pro úspěch při revoluci mobility. V tomto ohledu se ukazuje, že stále při zadávání veřejných zakázek a výběrových řízení převládá praxe, která upřednostňuje nejnižší pořizovací cenu a je tedy překážkou pro proměnu inovací v realitu. Tato praxe nejen zpomaluje inovace a soutěž o nejlepší řešení, ale také zvyšuje riziko vyšších nákladů při vývoji a v průběhu celého životního cyklu, jakož i riziko dodatků a překročení rozpočtu. Zejména u složitých projektů zvyšuje současná praxe zadávání zakázek riziko, že nebudou využity některé odborné znalosti výrobců v oblasti realizace. Pokud se toto děje na největším evropském železničním trhu, tak to má pak dopad na rozvoj i v celé EU,“ komentuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.
Inspirativní v tomto případě může být situace v Německu, kde v poslední době však výrazně vzrostly šance, že metoda MEAT může brzy hrát klíčovou roli: Koaliční dohoda mezi Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD), Aliancí 90/Zelení a Svobodnými demokraty (FDP) počítá s revizí německého zákona o veřejných zakázkách. Cílem je upřesnit požadavky na postupy zadávání veřejných zakázek v Německu v souladu s evropským právem a zajistit, aby veřejné zakázky zohledňovaly udržitelnost a inovace, jakož i ekonomickou efektivitu.
Reforma pravidel pro zadávání veřejných zakázek
Vnější rozměr zadávání veřejných zakázek je zohledněn v nařízení Komise o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a je v platnosti od roku 2022. Mimo jiné je zde zakotveno, že veřejní zadavatelé musí založit udělování veřejných zakázek na ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Reforma pravidel pro zadávání veřejných zakázek zavedla nové kritérium pro udělení zakázky založené na zásadě ekonomicky nejvýhodnější nabídky (kritérium MEAT), jehož cílem je zajistit nejvyšší nákladovou efektivitu (spíše než nejnižší cenu), tj. zohlednit u příslušných stavebních prací, zboží nebo služeb zároveň kvalitu i cenu nebo náklady životního cyklu. Celkem se jedná o čtyři kritéria, která kladou větší důraz na kvalitu, životní prostředí a sociální aspekty i na inovace.
KRITÉRIA MEAT VE ZKRÁCENÉ PODOBĚ
Kritérium I: Náklady životního cyklu a udržitelnost
- Když je údržba zahrnuta do nabídky na nová vozidla, jsou dodavatelé motivováni k optimalizaci konstrukce a vývoje vozidel způsobem, který rovnoměrně minimalizuje náklady na údržbu a životní cyklus
- Outsourcing zásob náhradních dílů, speciálního nářadí a externí zajištění školení pro personál údržby zákazníka snižuje náklady zákazníka na údržbu nových vozidel
- Existuje také možnost přenechat náklady na provoz a údržbu dodavateli. To umožňuje stanovit variabilní náklady pro klienta např. na pevnou cenu za kilometr a zajistit plně funkční vozový park po celou dobu
Kritérium II: Kvalita realizace a provozu
- Detailní tendry s vysokou kvalitou a definovanými milníky pro výrobce a pečlivým sledováním od objednatele, mohou výrazně zvýšit kvalitu a splnění harmonogramu, s na napojením na bonusy
- Pilotní projekty a vícestupňová nabídková řízení výrazně zvyšují kvalitu realizace velkých veřejných zakázek
Kritérium III: Funkčnost nabídky a míra technologické podpory
- Tendry s požadavkem na konkrétní technologie v kombinaci se závazkem dostupnosti a dodávky – snadnější zavádění nových technologií, bez odpovědnosti a rizika za
- Inovace a vývoj nejlepšího technologického řešení lze prosadit díky otevřeným technologickým tendrům s detailními požadavky a podílem rozhodovacích kritérií
Kritérium IV: Design a přístupnost
- Přednost designu a funkčnosti před cenou a zapojení uživatelů do tvorby požadavků na nový design
- Specifické požadavky na design vyplývající ze začlenění a zohlednění zvláštních potřeb menšinových skupin (např. zdravotně postižených osob) mezi zákazníky/cestujícími mohou vést k inovacím a vývoji nových typů vozidel
Uplatňování identifikovaných zastřešujících faktorů úspěchu ve výběrových řízeních MEAT může v mnoha ohledech posílit, byť nepřímo, ekosystém železniční a veřejné dopravy. Tento přístup může pomoci zvýšit podíl železnice na trhu osobní i nákladní dopravy a následně zvýšit příspěvek železničního sektoru k dosažení cílů v oblasti klimatu.
Asijská konkurence s nízkou cenou a bez omezení vstupu na trh
Tato situace samozřejmě nahrává zemím, kde jsou produkční náklady výrazně nižší – to jak náklady na nákup materiálů a komponent, tak i personální výdaje. V řadě případů jde pak ruku v ruce s nižší cenou výsledného řešení i nízká technologická úroveň. To pak může být pro zákazníky v EU problematické.
V posledních letech prudce vzrůstá konkurence s čínským železničním průmyslem, kdy CRRC – největší výrobce vlaků na světě – získal významné zakázky v EU, některé financované z fondů EU (strukturální fondy, nástroj pro propojení Evropy apod.). Je zřejmé, že státní podpora nebo politické programy, jako je strategie „Made in China 2025“ a iniciativa Belt and Road, jejichž cílem je podpora vývozu čínských státních výrobců vlaků a zařízení, vytvářejí nepoměr. Firmy z EU naopak nemohou do Číny vyvážet, pokud nemají lokálního partnera či nemají v zemi vlastní výrobu.
„Pro konkurenci z Asie je poměrné snadné nabízet svá řešení a uspět na evropském trhu. Státem výrazně podporovaný export umožňuje producentům snížit ceny a získávat tím důležité zakázky. Naopak naše firmy se na místních trzích, které udržují ve veřejných zakázkách diskriminační politiku, prosazují jen těžko. Pokud se však prosadí, tak pouze za cenu nesmyslně vysokých cel či obrovských investic do lokální výroby. V některých případech má diskriminační politika podobu požadavku na místní výrobu. Mnoho zemí na světě představilo programy jako Made in „XX“ apod. Ty mají za cíl se zaměřit na to, že výrobky a služby dodávané do jejich země budou mít domácí původ a státní finance nebudou ve větší míře odcházet do zahraničí. Příkladem zde může být Indie či Turecko,“ popisuje Marie Vopálenská.
Nařízení zavádějící nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek – IPI
V srpnu loňského roku vstoupilo v platnost Nařízení EP a Rady 2022/1031 zavádějící nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI), jehož cílem je reagovat na restriktivní praktiky třetích zemí na jejich trzích s veřejnými zakázkami a snažit se tyto trhy otevírat.
IPI umožní Evropské komisi zahájit šetření a konzultace s třetí zemí, u níž existuje podezření, že uplatňuje restriktivní opatření závažně a opakovaně omezující přístup dodavatelů, zboží nebo služeb z Evropské unie na svůj trh s veřejnými zakázkami a koncesemi. Pokud šetření takové praktiky potvrdí a třetí země nesouhlasí s jejich odstraněním, může Komise v reakci na to zavést opatření, která omezí přístup firem z této třetí země na unijní trhy s veřejnými zakázkami nebo koncesemi.